Náměty na místa, kam se podíváme :


  • Slezské zemské muzeum v Opavě

    Výstavní budova Slezského zemského muzea se nalézá na adrese:   sady U Muzea 1,   Opava.

    Otevírací doba:

    úterý - sobota

    9:00 - 16:00 hod

    ( polední přestávka 12:00 - 13:00 hod )

    neděle

    9:00 - 16:00 hod

    ( polední přestávka 12:00 - 14:00 hod )

    Vstupné:

    30 Kč

    dospělí

    15 Kč

    děti, důchodci, studenti

    Držitelé karet ISIC, ITIC, EURO 26 mají slevu 50%.


    Expozice:
    • Evropské umění 14. - 18. století ze sbírek SZM ( gotika a renesance + baroko )
    • Slezsko v lidovém umění
    • Vývoj přírody ve Slezsku a na severní Moravě
    • průběžně obměňované výstavy

    Klikněte pro více informací


  • Památník Petra Bezruče

    Památník se nalézá na adrese:   Ostrožná 35,   Opava.

    Otevírací doba:

    pondělí - pátek

    8:00 - 16:00 hod

    ( polední přestávka 12:00 - 13:00 hod )

    sobota a neděle

    zavřeno

    Vstupné:

    10 Kč

    dospělí

    5 Kč

    děti, důchodci, studenti

    Držitelé karet ISIC, ITIC, EURO 26 mají slevu 50%.


    Expozice:

    Život a dílo spisovatele a básníka Petra Bezruče

    Klikněte pro více informací


  • Arboretum a botanická zahrada Nový Dvůr u Opavy

    Otevírací doba:

    denně

    8:00 - 18:00 hod

    Vstupné:

    30 Kč

    dospělí

    15 Kč

    studenti, důchodci

    10 Kč

    děti 6-15 let

    Držitelé karet ISIC, ITIC, EURO 26 mají slevu 50%.


    Expozice:
    • dřeviny 5 světadílů
    • skleníkový areál subtropických a tropických rostlin     ( v době rekonstrukcí uzavřen )

    Klikněte pro více informací


  • Město OPAVA

    Užitečné informace a obrázky naleznete na těchto webových stránkách:

    Městské informační centrum Opava

    Informační centrum se nalézá na Horním náměstí čp. 67.

    otevírací doba:
    • pondělí až pátek 8:00 - 18:00 hod
    • sobota 8:00 - 11:00 hod
    • neděle zavřeno

    Klikněte pro více informací

      Hláska
    Městská věž, nazývána dříve také Hodinářská věž
    nebo dnes Hláska na Horním nám.

    Muzeum Opava 
    Slezské zemské muzeum Opava - budova ředitelství

       Konkatedrála Opava   
    Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie

    Kostel sv. Hedviky   
    Kostel svaté Hedviky


    Národní kulturní památka - Kaple sv. Kříže (Opava-Kateřinky)

    Při příjezdu do Opavy ve směru od Hlučína se přímo u hlavní silnice nachází nejstarší památka Kateřinek - gotická kaple sv. Kříže tzv. Švédská. Centrální stavba s osmibokým půdorysem a nárožními pilíři byla založena v roce 1394 opavským knížetem Přemkem I. Opavským jako zádušní svatyně. Je nazývána Švédskou, protože prý sloužila Švédům během třicetileté války k reformačním bohoslužbám a jako opěrný bod. Její uměleckohistorická hodnota spočívá v tom, že se jedná o vzácně dochovanou slezskou cihlovou gotiku a zejména nástěnné malby v kapli z 15. století představují po stránce slohové a ikonografické významný článek ve vývoji moravské monumentální malby.

      Švédská kaple   
    Kaple sv. Kříže (tzv. Švédská kaple) v Opavě



  • Holasovice

    Informace o Holasovicích a jejich okolí je možno nalézt zde:

    Obec Holasovice


  • Brumovice

    Informace a fotky z obce Brumovice je možno najít zde:

    Obec Brumovice


  • Velká Heraltice

    Užitečné informace naleznete na těchto webových stránkách:


    Zámek velké Heraltice

    Zámek ve Velkých Heralticích


  • Úblo

     Osada Úblo je místní částí obce Brumovice a leží západním směrem od obce. Severovýchodním směrem nedaleko Úbla je osada Pocheň a stejnojmenná vodní nádrž. První písemná zmínka o osadě Úblo je z roku 1377 a v tomto období byla součástí majetku tvrze Vratnov. Dominantou osady je zdaleka viditelný nově zrekonstruovaný kostel Nejsvětějšího Vykupitele. Na malém kopci, který se zvedá od západního okraje osady byla v roce 1932 umístěna pamětní Goethova deska, jako připomínka stého výročí úmrtí tohoto významného básníka. Z tohoto místa je pěkný výhled na v údolí se rozkládající obce a na panorama vrcholků Nízkého Jeseníku.

    Informace o obci Úblo a jejím okolí je možno nalézt zde:

    Obec Úblo - turistické informace
    Rekonstrukce kostela Úblo

    Více na www.brumovice-op.cz.

    Kostel Nejsvětějšího Vykupitele
    Úblo - kostel Nejsvětějšího Vykupitele


  • Pocheň a Vartnov

     Okolí Vartnova láká právě v létě

     Oblast údolí řeky Čižiny jižně od Úvalna se stala, zejména od poloviny 70. let, kdy zde byla vytvořena umělá přehradní nádrž Pocheň , vyhledávaným místem především rybářů. Neméně zajímavé je ale také její bezprostřední okolí, ve kterém se nachází dnes již zalesněný pahorek. Ten dává tušit zříceninu kdysi známého tzv. vodního hradu Vartnova. Jeho vznik je datován do 13. století a o jeho dávné funkci, jak už vypovídá název "warten" čili střežit, nemůže být pochyb.

    Tento středověký hrad s parkánem, tedy jakousi uličkou mezi hradní zdí a svahem, na němž byl postaven, využíval ke své obraně mokřin, které se rozprostíraly kolem. Od toho také název vodní tvrz. Konec Vartnova znamenal již rok 1474, kdy byl dobyt, pobořen a zcela zpustošen vojsky Matyáše Korvína. Tehdejšímu plenění neunikl ani hrad Šelenburk a město Krnov. Leccos o historii tohoto hradu odhalil archeologický průzkum, který zde probíhal v letech 1929 až 1934. Přinesl četné nálezy mincí, dělových koulí, kuší, zbroje, ale i keramiku a nádoby.

    Dnešní chalupářská osada Pocheň pod zříceninou Vartnova byla kdysi samostatnou obcí s názvem Klasovní Mlýn. Ještě na konci 19. století zde bylo 29 domů se sto padesáti obyvateli. Necelé dva kilometry od zříceniny Vartnova u pocheňské přehrady severně směrem k Úvalnu se nachází další zajímavé místo. Je jím vrch Žežulka, tzv. Kukačák, který byl před desítkami milionů let činnou sopkou.


    Více na www.brumovice-op.cz.


    Dřevěná zvonička v Pochni
    Přehradní nádrž Pocheň

  • Úvalno

    Informace o obci Úvalno a jejím okolí je možno nalézt zde:

    Oficiální stránky obce Úvalno
    Úvalno v rámci mikroregionu Krnovsko

    Strážiště u Úvalna - rozhledna Hanse Kudlicha

    Nad vesničkou Úvalno se ve výšce 400 m n.m. nachází rozhledna Hanse Kudlicha. Rozhledna byla vybudována v roce 1913 a znovu otevřena byla po generální rekonstrukci 1.10.2000. V přízemí je mauzoleum úvalenského rodáka Hanse Kudlicha, poslance říšského parlamentu, který bojoval za zrušení roboty.

    Rozhledna vznikla jako památník Hanse Kudlicha při příležitosti jeho devadesátých narozenin. Byla vybudována podle smělého návrhu architekta Oskara Felgela. Slavnostně byla rozhledna otevřena 21.září 1913. Když Dr.Kudlich po čtyřech letech zemřel, byly jeho ostatky uloženy v mauzoleu ve spodní části věže. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě a sháněly se potřebné finance. V roce 2000 byla provedena náročná rekonstrukce a objekt byl uveden do stavu v roce 1923. Navíc byla provedena elektroinstalace, osvětlení věže a důkladné statické zajištění stavby. Její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000.

    Další informace a také fotky naleznete například zde:


    otevírací doba: úterý až neděle 9:00 - 18:00 hod    ( polední přestávka 12:00 - 13:00 )

    vstupné:
  • dospělí 10 Kč
  • snížené 5 Kč (děti do 15 let, důchodci)
  • půjčení dalekohledu 10 Kč

    • Mimo výše uvedenou otvírací dobu hromadné návštěvy turistické skupiny lze sjednat na telefonu (nutno domluvit alespoň den předem):

     554 648 022 (obecní úřad Úvalno)
    554 648 040 (privát - starostka Zdenka Dorňáková)

    Klikněte pro zvětšení
         		Klikněte pro zvětšení
         		Klikněte pro zvětšení


  • Šelenburk

    Informace a obrazovou galerii o zřícenině hradu lze nalézt kupříkladu zde:

    Šelenburk (Lobenštejn, Cvilín)
    Zřícenina rozsáhlého gotického hradu Šelenburk
    Hrad Cvilín (Šelenburk, Lobenstein)
    Hrad Šelenburg u Krnova

      Šelenburk 
    Zřícenina hradu Šelenburk - výhled k rozhledně Cvilín 


  • Rozhledna Cvilín u Krnova

     Cvilínská rozhledna se nechází na stejnojmenném kopci, nad městem Krnovem. Z kamene a cihel zděná stavba rozhledny byla postavena r.1903 Moravskoslezským sudetským horským spolkem podle návrhu architekta Ernesta Latzela. Současná výška je 29,1 m. Původně nad schody pokračovala věžička. Po válce byla věž opravena, ale věžička byla odstraněna. Po nedávné rekonstrukci byly odstraněny antény a rozhledna byla zpřístupněna. Rozhledna nabízí rozhled na masiv Hrubého Jeseníku, Zlatohorskou vrchovinu, do Polska, Opavské nížiny i na město Krnov.

      Rozhledna Cvilín
    Liechtensteinova rozhledna na Cvilíně u Krnova


    Rozhledna Cvilín 
    Původní podoba kamenné rozhledny na Cvilíně z r. 1903   


    Na Cvilíně, který má dva vrcholy, jsou ještě další dvě zajímavé turistické atrakce, které jistě stojí za zhlédnutí. Temeno Předního kopce, poblíž rozhledny, zdobí monumentální stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie, na vzdálenějším Zadním kopci se nalézají zříceniny hradu Cvilína. Rozhledna nabízí krásný pohled na Krnov a okolí, v němž se nacházejí další dvě vyhlídkové stavby - rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně a dřevěná rozhledna na vrcholu Ježník.
    Klikněte pro zvětšení
         		Klikněte pro zvětšení
         		Klikněte pro zvětšení
    Barokní bazilika sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné


    Užitečné informace naleznete na těchto webových stránkách:


    Otevírací doba cvilínské rozhledny ( květen - říjen ):    denně 10:00 - 17:00 hod


    Naučná stezka LČR okolo Cvilína

    Více informací například zde


  • Město Krnov

     Krnov, město s více než 26.000 obyvateli je na 48. místě podle počtu obyvatel v České republice. Nachází se pod východními svahy Nízkého Jeseníku, na okraji Slezské nížiny, při soutoku řek Opavy a Opavice s rozlohou 44,4 km2. Výraznou dominantu města tvoří přední Cvilínský kopec (436 m.n.m.). Po reformě státní správy, od ledna 2003 získal statut obce III. stupně, do jehož obvodu patří Osoblažsko, Jindřichovsko a Albrechticko, celkem 25 obcí. Krnov je jednou ze vstupních bran do Jeseníků. Skutečnost, že je příhraničním městem a polovinu hranice města tvoří hranice s Polskem, nabízí možnost vytvoření centra průmyslové výroby se širokou působností.

    Krnov býval nazýván městem stavů a varhan. Po staletí se zde rozvíjela tradice výroby sukna v závodě Karnola (v současné době v konkurzním řízení) a výroba stuh a prýmků Pega Krnov. V důsledku celosvětového vývoje i silné konkurence výroba látek silně poklesla. Tento negativní vývoj se silně odrazil i v dalších odvětvích. Dříve velice silné podniky Strojosvit - výrobce koželužských strojů, Sigma, Krnovské opravny železničních vozů, výroba nábytku Dřevosloh prožívají odbytovou krizi.

    Užitečné informace a obrázky naleznete na těchto webových stránkách:

    Městské informační centrum Krnov

    Informační centrum se nalézá na Hlavním náměstí čp. 25.

    otevírací doba:
    • pondělí až pátek 8:00 - 18:00 hod
    • sobota 9:00 - 14:00 hod
    • neděle 9:00 - 14:00 hod

    Klikněte pro více informací


  • Rozhledna Ježník u Krnova

     Pokud si budete chtít prohlédnout okolí města Krnova z větší výšky, určitě navštivte novou rozhlednu. Rozhledna je vysoká 17 metrů a je postavena na vrchu Vyhlídka (553 m n. m.) tyčící se západním směrem od Krnova, u osady Ježník. Původní rozhlednu, která byla zničena během druhé světové války a v sedmdesátých letech zcela zanikla, se nepodařilo zachránit. Na základě dochovaných fotografií vznikl nový projekt a nová stavba z modřínového dřeva může opět slouit návštěvníkům. V pořadí je to již třetí rozhledna postavená na tomto místě, první byla postavena v roce 1894, druhá ve dvacátých letech minulého století a třetí v roce 2001. Výška podlahy v úrovni vyhlídkového patra dosahuje 13,6 metru. Nabízí pohled na okolní lesy a oblast Krnovska - na Krnov, Cvilín, Město Albrechtice, část Polska, Jeseníky a při hezkém počasí i Beskydy.

    Volně přístupno.

    Informace o rozhledně lze najít například zde:

    Rozhledna Ježník na vrchu Vyhlídka
    Rozhledna na Ježníku u Krnova
    Ježník - turistické informace
    Informační portál rozhledny - Ježník
    Ježník u Krnova

      Vyhlídka - rozhledna Ježník 
    Vyhlídka - rozhledna Ježník 


  • Zámek Linhartovy

     Zámek stojí uprostřed vsi Linhartovy na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 380 metrů nad mořem, při polských hranicích. Zámek je čtvercový patrový čtyřkřídlý objekt, který má zazděné nádvorní arkády a válcovou nárožní věž se zbytky renesančních sgrafit. Kolem zámku je překrásný rozlehlý park. Zámek byl ještě donedávna veřejnosti nepřístupný.

    Další informace o Linhartovech a jejich okolí je možno nalézt zde:

    Linhartovský zámek - oficiální stránky
    Renesanční zámek Linhartovy
    Zámek Linhartovy - turistické informace

      Zámek Linhartovy 
    Zámek Linhartovy - severozápadní nároží  


    OTEVÍRACÍ   DOBA
    • pátek   11:00 - 17:00 hod   
    • sobota a neděle   11:00 - 17:00 hod   

      Budete-li mít zájem si zámek prohlédnout mimo otevírací dobu (minimální počet 20 osob), pak je možné kontaktovat p. Jaroslava Hrubého na telefonech:   554 652 241   či   728 323 270 .
    VSTUPNÉ
    • dospělí   ... 30 Kč
    • děti do 15 let   ... 10 Kč


  • Město Albrechtice

    Informace o obci Město Albrechtice a jejím okolí je možno nalézt zde:

      Město Albrechtice 
    Město Albrechtice - náměstí  


  • Slezské Rudoltice

    Informace o obci Slezské Rudoltice a jejím okolí je možno nalézt zde:

    Oficiální stránky obce Slezské Rudoltice
    Informace o Slezských Rudolticích
    Slezské Rudoltice v rámci mikroregionu Krnovsko
    Slezské Rudoltice - turistické informace

    Technická památka úzkorozchodná dráha Třemešná ve Sl. - Osoblaha
    Osoblažská úzkorozchodka - fotogalerie


    ZÁMEK   SLEZSKÉ   RUDOLTICE

    Rozsáhlý barokní zámek stojí uprostřed obce Slezské Rudoltice na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 280 metrů nad mořem. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří, vstupní průčelí má mohutné boční rizality a zdobený vstupní portál, nad kterým je hranolová věž s cimbuřím. V přízemí se dochovaly zbytky renesančních kleneb. Kolem zámku je se rozprostírá zámecký park s rybníkem. Kolem zámku vede červená turistická značka a také zeleně značená naučná stezka."Slezské Versailles", jak se zámku dříve přezdívalo, byly pro veřejnost částečně znovuotevřeny v roce 2006 a tak máme opět možnost se přímo seznámit s jedinečnou historií této v minulosti slavné stavby, která byla jedním z významných kulturních center Slezska. Zámek je V současné době v držení Ministerstva zdravotnictví - Krizových stavů Příbram.

      Slezské Rudoltice 
    Zámek Slezské Rudoltice  

    Další informace o zámku naleznete na následujících internetových stránkách:

    Zámek ve Slezských Rudolticích
    Barokní zámek Slezské Rudoltice
    Rudoltický barokní zámek
    Zámek Slezské Rudoltice - turist. informace


    Otevírací doba:
    • pondělí až pátek   -   zavřeno   
    • sobota a neděle   14:00 - 18:00 hod   

    V případě telefonické domluvy ( tel.  554 656 105 ) je možná prohlídka i mimo určené termíny.

    Dobrovolné vstupné bude použito pro zajištění otevření zámku a kulturních akcí konaných na zámku.

      Slezské Rudoltice 
    Zámek Slezské Rudoltice - boční pohled


    Slezské Rudoltice
    Zámek Slezské Rudoltice - zámecká kaple  


  • Koberno

    Informace o Koberně a jeho okolí je možno nalézt zde:

    Osada Koberno

    Více na http://slezskerudoltice.cz.

      Osada Koberno 
    Osada Koberno - kaplička


    Osada Koberno
    Osada Koberno - zastávka ČD  


  • Zřícenina hradu Fulštejn

     Hrad Fulštejn, kdysi sídlo Supů z Fulštejna a Sedlnických z Choltic, náleží k nejmohutnějším opevněním českého Slezska. Trosky Fulštejna, zpustošeného za třicetileté války, jsou dodnes impozantní a tak je poněkud překvapující, že je tento hrad veřejnosti poměrně málo znám. Snad je to do značné míry dáno tím, že se nachází v příhraniční oblasti Osoblažské nížiny, která se od druhé světové války řadí k nejzanedbanějším krajům České republiky. Hrad Fulštejn je jedním z nemnoha zdejších turistických magnetů.

      Zřícenina hradu Fulštejn 
    Zřícenina hradu Fulštejn 

    Velmi krásná a rozsáhlá zřícenina s několika výraznými zbytky zdiva se nachází na okraji svahu planiny v oblouku železniční tratě jižně od Bohušova ve Slezsku nad říčkou Osoblahou. Stačí jít zpět zhruba 500m od železniční stanice v Bohušově, za posledními domy přejít trať a vydat se původní cestou k hradu. Hrad je v současné době v soukromém majetku manželů Dokoupilových a probíhá zde alespoň základní zabezpečení hradní zříceniny. Zřícenina hradu je volně přístupná. V okolí hradu by měl v budoucnu vzniknout přírodní park.
    Klikněte pro zvětšení
         		Klikněte pro zvětšení

    Vše o soukromém hradě Fulštejně naleznete na následujích internetových odkazech:

    Fulštejn - fotogalerie a turist. informace
    Fotky a informace o Fulštejně
    Zřícenina hradu Fulštejn
    Osoblažsko - hrad Fulštejn
    Dějiny hradu Fulštejn
    Fulštejn - zřícenina gotického hradu


  • Bohušov

    Informace o Bohušově a jeho okolí je možno nalézt zde:

    Geologické muzeum Bohušov

    Informace o muzeu:    Geologické muzeum v Bohušově

    Expozice: Geologická sbírka, bludné balvany, historické předměty, mapa Horního Slezska.


  • Osoblaha

     Obec Osoblaha se nachází v nejsevernější části okresu Bruntál při toku řeky Osoblahy v severním cípu osoblažského výběžku. Okolí je součástí Slezské nížiny. Ze tří stran je obklopena územím Polska. Obec má rozlohu 2579 ha a žije zde zhruba 1200 obyvatel průměrného věku 31,7 let. Průměrná nadmořská výška 227m a průměrná teplota 8,6°C předurčuje obec k zemědělské činnosti.

    Obec Osoblaha bylo původně historicky cenné hrazené městečko, později významné průmyslové a kulturní středisko širokého okolí. Koncem poslední světové války však bylo téměř zničeno. Z předválečných budov a památek se dochovalo velmi málo - vyjímku tvoří empírová litinová kašna na náměstí z 19. století. Na území obce se dnes nacházejí zbytky městských hradeb. K nim přiléhá židovský hřbitov s náhrobky ze 17. století.

      Nádraží v Osoblaze 
    Osoblažské nádraží s motorovou lokomotivou TU 705.916-5 

    Naučná stezka Osoblažskem

    Naučná stezka Osoblažskem navazuje na cyklotrasu Opavice, která protíná Osoblažský výběžek. Jedná se o integrovaný projekt 5 obcí - Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad a Vysoká s cílem oživit turistický ruch v dané oblasti. Vybudované označníky navedou návštěvníky do zajímavých míst osoblažského regionu. Značeno šipkami a umístěnými tabulemi s popisem místa nebo stavby, doplněno o přehlednou velkoplošnou mapu.

    Informace o Osoblaze a jejím okolí je možno nalézt zde:

    Oficiální stránky obce Osoblaha
    INFORMAČNÍ SYSTÉM REGIONU OSOBLAŽKO
    Stránky věnované historii obce Osoblaha
    Obec Osoblaha v rámci miroregionu Krnovsko
    Osoblažsko - průvodce okolím úzkokolejky Třemešná ve Sl. - Osoblaha
    Úzkorozchodná dráha do Osoblahy
    Infocentrum Krnov - úzkorozchodná trať ČD č. 298
    Úzkokolejka z Třemešná ve Slezsku do Osoblahy


    Turistické zajímavosti

    • Bludné balvany

      Na Osoblažsku se nacházení bludné balvany ze severské žuly jako doklad zalednění oblasti pevninským ledovcem postupujících ve čtvrtohorách ze Skandinávie. Největší bludný balvan na území obce Osoblaha se nachází v parku na návrší nad turistickým kempem.

    • Přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník

      Rezervace se nachází na hranici katastrů tří obcí Hlinka, Osoblaha a Slezské Pavlovice. Území má mimořádný význam jako refugium místní ornitofauny. Je zastávkou tažných ptáků a hnízdiště vodních ptáků, žijí zde vzácné druhy živočichů. Lokalita má rovněž významný botanický a krajinářský význam. V letech 1987-1995 zde bylo zjištěno 153 druhů ptáků, z toho 98 hnízdí přímo v lokalitě, 33 hnízdících je zařazeno mezi druhy zvláště chráněné.

    • Přírodní rezervace Džungle

      Jedná se o území se zbytkem luhu se starými stromy a mokřady mezi řekami Hraniční potok a Prudnik. Stromové patro tvoří především duby, lípy, habry a jasany. Tento zbytek tvrdého luhu přechází do druhotnějšího porostu olší. V mokřadech se nachází ostřice a rozsáhlé rákosiny.

    • Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku - Osoblaha

      Dráha byla uvedena do provozu 14.prosince 1898. Je to technická památka o délce trati 20 km, rozchod kolejí je 760 mm. Nejvyšší dovolená rychlost vlaku 40 km/hod., nejvyšší sklon trati 26,8 promile. Trať má 4 mosty, 102 oblouků z nichž 24 je o poloměru 100 m a menší. Nejmenší poloměr je 75 m. Nejvyšší nadmořská výška je 385 km a vlak v dnešní době projíždí deseti zastávkami.

    • Osoblažský židovský hřbitov

      Hřbitov přiléhá ke zbytkům městských hradeb. Jeden z nejvýznamnějších starých židovských hřbitovů s kvalitními náhrobky připomínajícími historii zdejší zaniklé židovské obce s četnými náhrobky ze 17.století.


  • Slezské Pavlovice

     Slezské Pavlovice leží až při samém severním okraji tzv. Osoblažského výběžku, při hranici s Polskou republikou. Obec se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Bruntál a je ze tří stran obklopena státní hranicí s Polskem. Obec se nachází 5 km severně od Osoblahy, 24 km od Města Albrechtic, 37 km od Krnova. Do Slezských Pavlovic se dostanete jedinou silnicí III. třídy č. 45730 okolo přírodní rezervace Velkého pavlovického rybníka a přes řeku Prudník. Ta spojuje obci s ostatními částmi Osoblažska. Oba toky na území obce - Pavlovický potok a říčka Prudník přitékají a odtékají z a do Polska. Prudník je zařazen mezi vodohospodářsky významé toky. Zámek z 2. poloviny 16. stol. se nachází přibližně ve středu obce, severně od malé návsi. Dnešní vzhled je dán barokní přestavbou z 18. stol. V obci žije v současné době kolem 180 lidí, pracujících převážně v zemědělském sektoru.

      Kostel Slezské Pavlovice 
    Pseudogotický filiální kostel sv. Ondřeje  

    Informace o Slezských Pavlovicích a jejich okolí je možno nalézt zde:


  • Dívčí Hrad

     Obec Dívčí Hrad se nachází v mírně zvlněném terénu osoblažského výběžku v nadmořské výšce 307 m.n.m. Dominantou obce je renesanční zámek, který stojí na návrší nad řekou Osoblahou. Zámecký areál je obklopen hradebním okruhem se třemi drobnými podkovovitými baštami, které mohou být pozůstatkem původního hradu Maidburg. Jižně a východně od této hradby je dochován původní hradní příkop a na těchto dvou stranách byly vystavěny renesanční hospodářské trakty. Na jihu je to patrová vstupní budova obsahující velkou sýpku. Téměř čtvercová patrová zámecká budova má v nárožích okrouhlé věže a ze dvou stran je lemována parkánovými zídkami, tím připomína vzhled známého českého hradu Orlík. Samotný zámek je jednoposchoďová budova čtvercového půdorysu s věží nad vstupní bránou a se čtyřmi válcovými věžemi, ukončenými cimbuřím. Hlavní průčelí je členěno kamenným reliéfně zdobeným portálem, který rámují kanelové polosloupy.

      Dívčí Hrad 

    Renesanční zámek Dívčí Hrad 

    Za druhé světové války byl zámek dělostřeleckými zásahy značně poškozen. Navíc vypukl v zámku požár, který dokonal dílo zkázy. Po válce bylo provedeno provizorní zastřešení a byly opraveny také značně poškozené věže. V r. 1953 převzal správu zámku ONV v Krnově a od r. 1962 n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava. V letech 1962-1969 byla rekonstruována celá budova. V 80. letech zámek sloužil jako sklad JZD. Dnes je zámek účelově využit jako sklad Zdravotnického zabezpečení krizových stavů Příbram a je veřejnosti nepřístupný.

    Informace o Dívčím Hradu a jeho okolí je možno nalézt zde:

    Oficiální stránky obce Dívčí Hrad
    Dívčí Hrad - renesanční zámek na místě gotického hradu
    Dívčí Hrad - dějiny a fotky
    Dívčí Hrad ( dříve hrad Maidburg )
    Turistické informace o Dívčím Hradu
    Dívčí Hrad v rámci miroregionu Osoblažsko

    Informační centrum Dívčí Hrad

    Adresa informačního centra: Obení úřad Dívčí Hrad čp. 64.

    otevírací doba:
    • pondělí a středa 8:00 - 16:00 hod
    • úterý a čtvrtek 8:00 - 15:00 hod
    • pátek 8:00 - 13:00 hod
    • sobota a neděle   -   zavřeno

    Více na www.divcihrad.cz.

    Informační centrum Osoblažsko

    Informační Centrum Osoblažsko provozuje paní Mruzíková Božena ve svém rodinném domě v mimopracovní dobu.
    Adresa: Dívčí Hrad čp. 20.

    Klikněte pro více informací


  • Liptaň

    Vše o obci Liptaň a jejím nejbližším okolí lze nalézt kupříkladu zde:

    Oficiální stránky obce Liptaň
    Obec Liptaň v rámci mikroregionu Osoblažsko
    Rozhledna Strážnice u Liptaně
    Obec Liptaň - turistické informace
    Liptaňský bludný balvan


    Turistické zajímavosti

    • PP Liptaňský bludný balvan

      Jeden z největších bludných balvanů v České republice o rozměrech 220 x 130 x 120 cm a přibližné hmotnosti 4,7 tuny. Petrograficky se jedná o porfyrický biotitický granit (pozdně orogenní). Původem je pravděpodobně z jižního Švédska a na Osoblažsko byl ledovcem přesunut během sálského zalednění.

      Liptaňský bludný balvan 

    • Kostel Nanebevzetí Panny Marie

      Ves Liptaň je poprvé připomíná r. 1256. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je neorientovanou stavbou z červených pálených cihel v monumentalizujícím novogotickém pojetí, připomínající slezskou cihlovou gotiku. Chrámové jednolodí je rozšířeno příčnou lodí, na níž navazují dvě symetricky umístěné sakristie. Kostel byl vybudován na místě původního gotického kostela sv. Vavřince v létech 1866 - 70, podle projektu arcibiskupského architekta Ing. Gustava Meretty.

        Kostel Liptaň 
      Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Liptani 

    • Osoblažská úzkorozchodka

      Základní údaje o trati

      Stavební délka:   20,218 km
      Provozní délka:   20,342 km
      Rozchod:   760 mm
      Zahájení pravidelné veřejné dopravy:   14. 12. 1898
      Největší nadmořská výška:   385 m n. m. v km 2.0
      Největší sklon:   26 promile v km 2.0
      Nejvyšší rychlost:   40 km/h
      Nejmenší poloměr oblouku:   75 metrů v km 2.4 a 2.6

      Zrušení parního provozu, zavedení motorové lok. TU 705.9:   rok 1958
      Zrušení nákladní dopravy (mimo uhlí):   rok 1997
      Poslední velká generální oprava trati:   v letech 1985 - 1989

      Na celé trati je celkem 102 oblouků o malých poloměrech, z toho dvě třetiny oblouků o poloměru 100 a 150 metrů.

    • Rozhledna Strážnice

      Rozhledna Liptaň - Strážnice se nachází na kopci Strážný vrch nad obcí Liptaň, vedle stožáru telekomunikačního operátora O2 (Eurotel). Je z ní pěkný pohled, ale pouze jedním směrem, na druhou stranu brání výhledu les. Rozhledna nabízí turistům pohled na Opolskou nížinu v Polsku, na město Prudnik, severovýchodní pohled na celou Osoblažskou rovinu s pohledem na obce Pitárné, Vysoká, hraniční přechod v Bartultovicích, dále Dívčí Hrad, Hlinka, Slezské Pavlovice, Osoblaha, Bohušov a Rusín. Při dobré viditelnosti jsou vidět továrny u Opole a na jihozápadě nejvyšší vrchol Moravy, Praděd (1492 m n. m.). Rozhledna je volně přístupná, nachází se severně od Liptaně. Z hlavní silnice vedoucí obcí k ní směřují informační šipky.

        Rozhledna Strážnice 
      Strážný vrch u Liptaně - Rozhledna Strážnice 

        Rozhledna Strážnice 
      Výhled na obec Pitárné a do Polska 


  • Třemešná ve Slezsku

     Třemešná leží severozápadním směrem od města Krnov v oblasti pohoří Jeseníky. Součástí Třemešné jsou dvě nedaleké malé obce a to Rudíkovy a Damašek a dnes již zaniklá osada Artmanov. Třemešnou protéká potok Mušlov. U jižního okraje osady Rudíkovy a u severního okraje osady Damašek jsou vybudovány nevelké rybníky. Třemešná je výchozím bodem technické památky - úzkokolejné železnice vedoucí do městečka Osoblaha. Od okrajových částí obce se strmě zvedají zalesněné stráně okolních kopců. Severovýchodně nedaleko obce se nachází přírodní památka a to Liptaňský bludný balvan. Místní vlakové nádraží je výchozím bodem tří turistických značených tras. Červená značka míří přes obec Slezské Rudoltice a Bohušov do Osoblahy. Zelená značka směřuje jižním směrem z obce přes osadu Rudíkovy a po té severozápadním směrem přes rozlehlé lesy do obce Petrovice. Severovýchodním směrem z obce vede jedna z částí naučné stezky Osoblažsko.

      Třemešná ve Slezsku 

    Třemešná ve Slezsku - celkový pohled 

    Informace o Třemešné a jejím okolí je možno nalézt zde:

    Oficiální stránky obce Třemešná ve Slezsku
    Třemešná - turistické informace
    Obec Třemešná ve Slezsku

    Technická památka - úzkorozchodná dráha Třemešná ve Slezsku - Osoblaha

    Informace a hlavně spoustu fotek z této úzkokolejky najdete na níže uvedených odkazech:


  • Jindřichov ve Slezsku

     Obec Jindřichov se nachází v těsném sousedství hranice s Polskem, v údolí říčky Osoblahy, na severozápadním okraji okresu Bruntál. Nachází se v nadmořské výšce 321 - 400 m. n. m. Celková rozloha činí 3046 ha. Nejbližším významným městem pro tuto obec je Krnov. Celkový počet obyvatel se pohybuje kolem 1600. Délka Jindřichova a přičleněných Arnultovic je přibližně 7,5 km. Obcí prochází silnice spojující osoblažský výběžek s Jesenickem přes sedlo Petrovy boudy a dále peážní trať přes polské Glucholazy, spojující Jesenicko s Opavským a Ostravským regionem.

    Přibližně uprostřed obce Jindřichov, při soutoku Svinného potoka a říčky Osoblahy stojí zámek, s dendrologicky zajímavým parkem a množstvím soch, obehnaný zdí. Zámek slouží potřebám Ústavu sociální péče pro mentálně postiženou mládež a je veřejnosti nepřístupný. Vedení zámku má však pochopení, jak pro turisty, tak pro milovníky památek a proto již dnes je umožněn vstup do parku obklopující zámek. V současné době je připravována rekonstrukce zámku, která by oddělila ubytovací prostory ústavu a zámek by tak mohl být částečně zpřístupněn veřejnosti.

    Informace o Jindřichově a jeho okolí je možno najít zde:

    Oficiální stránky obce Jindřichov
    Památky obce Jindřichov
    Zámek v Jindřichově ve Slezsku
    Historie peážní trati Jidřichov ve Slezsku - polské Glucholazy (Ziegenhals)
    Historie peážní trati Mikulovice (Niklasdorf) - polské Glucholazy (Ziegenhals)

      Jindřichov ve Slezsku 
    Jindřichov ve Slezsku - obec v podhůří Jeseníků 


  • Holčovice

     Holčovice = zajímavá historie, unikátní architektura, atraktivní rekreace, zdravý vzduch a klid Jeseníků

    Informace o Holčovicích a jejich okolí je možno nalézt zde:

    Holčovice - horská obec v údolí Opavice
    Pěkná prezentace základní školy Holčovice
    Holčovice na Zlaté Opavici

      Daňčí farma 

    Daňčí farma v Holčovicích na Spáleném-Ptáčníku
    potěší zejména ty nejmenší návštěvníky Jeseníků 


  • Heřmanovice

    Informace o Heřmanovicích a jejich okolí je možno nalézt zde:

    Heřmanovicee - horská obec v údolí horní Opavice
    Heřmanovice - turistické informace
    Tvrz Heřmanovice


  • Kraví hora ( 724 m.n.m. ) a Solná hora ( 867 m.n.m. )

    Několik informací z této lokality naleznete zde:

    Trasa z Města Albrechtic na Kraví a Solnou horu
    Fotografie z okolí Kraví hory
    Rozcestí Solná hora

      Výhled ze Solné hory 
    Výhled ze Solné hory směrem k Biskupské kupě 

  • Obec Janov

    Informace o Janově a jeho okolí je možno nalézt zde:

    Oficiální stránky obce Janov u Krnova
    Janov ( okres Bruntál ) - 23. ledna 2007 udělen statut města
    Obec Janov - turistické informace
    Janov - obec v podhůří Jeseníků


  • Petrovice

     Obec se nachází v předhůří Jeseníků, rozprostírá se po obou stranách údolí Petrovického potoka a převážná část obce je v blízkosti silnice č.457 z Jindřichova přes sedlo Petrovy boudy do Zlatých Hor. Petrovice jsou nejseverozápadnější obcí Moravskoslezského kraje. Severozápadně nad Petrovicemi se vzpíná Biskupská Kupa, vysoká 890 m.n.m, jako vstupní brána a strážce do Osoblažského výběžku. Nad pravou stranou obce se tyčí Ďáblův kopec 664,2 m. První písemná zmínka o obci je z roku 1251. Vesnici založil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu a zmiňuje se o ní ve svém testamentu. V roce 2006 oslavila 755. výročí svého založení.

      Petrovice 
    Obec Petrovice - pohled z Větrné  

    Informace o Petrovicích a jejich okolí je možno nalézt zde:

    Stránky o obci Petrovice v okrese Bruntál
    Podhorská obec Petrovice
    Naučná stezka Svatý Roch - Petrovice ( Petrovy boudy )

      Petrovice 
    Petrovická dřevěnice 


  • Petrovy boudy

     Petrovy boudy je rozcestí na žluté a zelené turistické trase a nachází se západním směrem od obce Petrovice. Rozcestí je v místech kde prochází hranice mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Rozcestník je umístěn v místech kde turistické trasy křižují silnici vedoucí z obce Petrovice do města Zlaté Hory. Kromě turistických tras prochází tímto rozcestím naučná stezka LČR - Svatý Roch. V sedle dříve stávala provozní horská bouda, která vyhořela v 90. letech minulého století. Dnes ji připomíná jen sjezdovka pod Větrnou horu. Autobusy ze Zlatých Hor do Jindřichova v sedle zastavují.

    Turistické informace o sedle Petrovy boudy hledejte zde:

    Petrovy boudy


  • Biskupská kupa ( 890 m.n.m. )

     K významnému turistickému místu Zlatých Hor patří rozhledna na Biskupské kupě. Jedná se o nejstarší rozhlednu v Jeseníkách. Je postavena na české straně česko - polských hranic. Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Vratislavi (Wroclavi - PL), anebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Biskupská kupa slouží jako pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem a je zde nutno mít platný cestovní pas.

      Biskupská kupa 
    Rozhledna Biskupská kupa ( 890 m.n.m. ) 

    Historie

    Rozhledna na Biskupské kupě je postavena na české straně ČR - PL hranice. V době stavby to byla hranice mezi Rakousko - Uherskem a Pruskem. Původně zde stála dřevěná vyhlídková věž, postavená v roce 1889. V roce 1895 byla povolena stavba zděné věže k příležitosti 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Tato kruhová, 19,3 m vysoká, věž byla slavnostně otevřena 26.8. 1898. Stavbu organizoval sudetský turistický spolek (MSSGV), sekce Zlaté Hory. Celkové náklady byly 9200 korun. Po 2. světové válce byla věž pro veřejnost uzavřena a dlouho sloužila jako televizní vysílač. Po roce 1989 byl vysílač přemístěn na nový stožár. V roce 1996 se začalo s celkovou opravou schodiště a omítky a v létě 1998 byla ke stému jubileu stavby slavnostně otevřena.
    Klikněte pro zvětšení
    Polská obec Jarnołtówek         		Klikněte pro zvětšení
    Příčná hora a Jeseníky         		Klikněte pro zvětšení
    Polská nížina a město Głuchołazy

    Informace o Biskupské kupě lze nalézt na těchto webových stránkách:

    Oficiální stránky rozhledny Biskupská kupa u Zlatých Hor
    Galerie razítek z rozhledny Biskupská kupa
    Biskupská kupa - turistické informace
    Informace o rozhledně Biskupská kupa nad Zlatými Horami
    Biskupská kupa - nejstarší rozhledna v Jeseníkách

      Biskupská kupa 
    Výhled z úbočí Biskupské kupy 

      Biskupská kupa 
    Státní hranice ČR-PL na Biskupské kupě 

    Chata na polské straně Biskupské kupy - nad obcí Jarnołtówek
    Stránky patnerského města Głuchołazy
    Polský klub turistů sekce Prudnik

    OTEVÍRACÍ   DOBA
    denně   9:00 - 18:00 hod   

    V mimosezóně a mimo otvírací dobu lze návštěvu dohodnout telefonicky.
    Kontaktujte kastelána věže p. Miroslava Petříka na telefonu:   603 342 011  .
    Rozhledna se nachází v hraničním pásmu, průkazy totožnosti mějte raději při sobě!
    VSTUPNÉ
    • dospělí   ... 16 Kč
    • děti do 15 let, důchodci a studenti   ... 8 Kč

      Biskupská kupa 
    Vstupenka na Biskupskou kupu 


  • Mariahilf ( Panna Marie Pomocná ) u Zlatých Hor

    Poutní kostel Panny Marie Pomocné se nachází nedaleko města Zlatých Hor uprostřed tichých jesenických lesů. Doba vzniku se váže k období 30-ti leté války. V minulosti byla nejprve z darů poutníků postavena dřevěná kaplička, později po roce 1805 byl místo dřevěné kaple postaven zděný kostel, který byl v roce 1841 vysvěcen biskupem biskupem Danielem Sommerfeldem z Vratislavi. Kostel sloužil jako poutní místo pro tisíce poutníku z okolí i ciziny. Od roku 1955 byl vstup na poutní místo zakázán z důvodů rozsáhlé důlní činnosti a rudného průzkumu, čímž postupně došlo k devastaci a roku 1973 byl kostel zbourán.

      Mariahilf 
    Kostel Mariahilf ( Panna Marie Pomocná ) u Zlatých Hor 

      Mariahilf  Mariahilf   

    V roce 1993 bylo vydáno stavební povolení ke stavbě nového kostela, na kterou byly získány prostředky se sbírek a darů jak z Česka, tak ze zahraničí. Dnes je toto poutní místo hojně navštěvováno. Ke kostelu je možno se dostat buď autem po silnici ze Zlatých Hor do Heřmanovic (odbočka je značena) nebo pěšky. Ze Zlatých Hor vede Hornická naučná stezka a od areálu Bohema křížová cesta. Ta vede lesní cestou cca 4 km a končí adorací před monstrancí v poutním kostele. Ke kostelu vede i modrá turistická značka rovněž ze Zlatých Hor, tentokrát kolem zříceniny hradu Edelštejn.

    Další užitečné informace je možné najít na těchto www stránkách:

    Oficiální stránky poutního místa Mariahilf
    Poutní kostel Mariahilf u Zlatých Hor
    Panna Marie Pomocná - fotogalerie
    Poutní místo Panny Marie Pomocné - turistické informace
    Poutní kostel Mariahilf na úbočí Příčné hory
    Kostel P. Marie Pomocné u Zlatých hor


  • Zřícenina hradu Edelštejn

     Edelštejn = skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího Slezského hradu ze 13. století

    Informace o Edelštejně najdete kupříkladu zde:


  • Svatý Rochus

     Kaple svatého Rocha se nachází na vršku nad městem Zlaté Hory, který je součástí masivu hory Biskupská kupa. Byla postavena v době třicetileté války. V roce 1759, během prusko-rakouské války, byla při ostřelování zapálena a vyhořela. K dalšímu střetu došlo v roce 1779, kdy pruské vojsko ostřelovalo pozice zde zakopaných rakouských vojáků. Tuto bitvu, při níž jedna dělová koule zasáhla i kapli (dodnes visí u sakristie) připomíná i nástěnná malba na kůru. Obraz za hlavním oltářem představuje patrona kaple - sv. Rocha. Na hlavním oltáři je obraz Panny Marie Pomocné, na boční straně pak obraz čtrnácti nouzových pomocníků, k nímž sv. Roch patří. V současné době (2006 - 2007) probíhá rekonstrukce dnes značně zchátralé kaple.

    Turistické informace o kapli svatého Rocha hledejte zde:

    Svatý Rochus nad Zlatými Horami


  • Město Zlaté Hory

     Zlaté Hory leží v Olomouckém kraji, severovýchodním směrem od města Jeseník, v těsné blízkosti hranice s Polskem. Město se rozkládá na úpatí severních vrcholků Zlatohorské vrchoviny a v údolí tvořeném Zlatým potokem. Zlaté Hory jsou bývalé hornické město v jehož okolí se těžilo zlato a příležitostně se ještě těží měď ( stříbrná skalice ). Jižním směrem od města se zvedá nejvýše položené místo v okolí - Příčný vrch ( 974 m.n.m.). Jihozápadním směrem od města jsou vybudovány tři sjezdové trati s lyžařskými vleky a další sjezdovku s vlekem najdeme jihovýchodním směrem od města. Zlaté Hory a jejich okolí je vyhledávanou rekreační oblastí. V okolí města jsou ještě patrné pozůstatky po těžbě drahých kovů a po rýžování zlata.

      Zlaté Hory 
    Město Zlaté Hory 

    Ve městě se křižují značené cyklistické trasy, je zde značeno několik turistických stezek a velké množství stezek naučných, týkajích se zlatorudných dolů, údolí ztracených štol a technické památky "zlatorudné mlýny". Na okraji města se nachází koncové vlakové nádraží a hraniční přechod do Polské republiky. Nedaleko od Zlatých Hor se nalézá největší moravskoslezské rašeliniště - přírodní rezervace Rejvíz s Velkým mechovým jezírkem.

      Zlaté Hory 
    Město Zlaté Hory z Biskupské kupy 

    Zlatohorsko je místem, které svou polohou, přírodou, podnebím, historií, kulturními, sportovními a společenskými aktivitami přímo zve k návštěvě. Tento kraj, jehož tvář poznamenalo zlato, kraj kde poznáte tajemství středověkých štol a hradů, hrůzy čarodějnických procesů, války evropských velmocí, přírodu doby ledové, romantiku lidových roubených domků anebo využijete sportovní možnosti, je ideálním místem pro odpočinek jak tělesný tak duševní.

    Užitečné informace o městě Zlaté Hory je možné hledat na těchto webových stránkách:


    Městské informační centrum Zlaté Hory

    Informační centrum se nalézá na Bezručova ulici čp. 144.

    otevírací doba:
    • pondělí a středa 9:00 - 17:00 hod   ( polední přestávka 12:00 - 13:00 hod )
    • úterý, čtvrtek a pátek 9:00 - 16:00 hod   ( polední přestávka 12:00 - 13:00 hod )
    • sobota a neděle 10:00 - 16:00 hod

    Klikněte pro více informací

    Lázeňské sanatorium EDEL

    SANATORIUM EDEL s.r.o. je soukromou dětskou léčebnou respiračních nemocí se speleoterapií. Nachází se ve Zlatých Horách, na severním okraji podhůří Jeseníků, v nadmořské výšce 410m n. m. Specializuje se na léčbu opakovaných a chronických nemocí dýchacího ústrojí a léčí dětské pacienty ve věku od 3 do 15-ti let, po dohodě ale také děti mladší, či dorost do 18-ti let.

    Oficiální stránky sanatoria EDEL u Zlatých Hor
    Sanatorium EDEL - turistické informace

    Městské hornické muzeum ve Zlatých Horách

    Městské muzeum sídlí v budově bývalé pošty na náměstí ve Zlatých Horách. Budova patří mezi nejcennější stavební památky městské památkové zóny Zlatých Hor. Byla postavena v roce 1698 v holandském barokním slohu rodinou Nentwigů jako první pošta ve Slezsku. Byla to jedna ze zastávek na poštovní cestě do Polska, přepřahovali se zde koně k poštovním povozům a bylo možné zde i přenocovat. V poštovní budově přenocovalo několik významných osobností: 8. července 1766 zde nocoval císař Josef II., kníže Ditrichstein a generálové - Laudon, Lascy, Colloredo Stampa. Tyto události připomíná pamětní deska umístěná v chodbě muzea. Expozice jsou rozmístěny v celé budově muzea, včetně suterénu. Vzhledem k tomu, že tato budova je památkově chráněným objektem, nebyl zde vybudován bezbariérový přístup.

      Hornické muzeum Zlaté Hory 
    Budova Městského muzea Zlaté Hory - "Stará pošta" 

    návštěvní doba:
    úterý až pátek 9:00 - 16:00 hod   ( polední přestávka 12:00 - 13:00 hod )
    sobota a nedělě 10:00 - 14:00 hod

    vstupné:
    • dospělí   ... 20 Kč
    • děti do 15 let   ... 10 Kč
    Oficiální stránky muzea ve Zlatých Horách
    Městské muzeum Zlaté Hory - turistické informace

    Středověký hornický skanzen Zlatorudné mlýny

    V údolí řeky Olešnice poblíž Zlatých Hor vznikl zajímavý skanzen s replikami středověkých zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji. Zařízení a exponáty jsou plně funkční a jejich provoz vám obsluha ochotně předvede. Exponáty doplňují ukázky drcení rudy ve stoupě, pravidelně se tu konají zajímavé akce včetně světových a evropských mistrovství v rýžování zlata. Během hlavní sezóny si návštěvníci mohou rýžování vyzkoušet na vlastní pěst. Expozice je ideálním cílem pro rodinné výlety, v místě je vybavení pro odpočinek.

      Zlatorudné mlýny 
    Hornický skanzen u Zlatých Hor - Zlatorudné mlýny 

    návštěvní doba:
    úterý až neděle 10:00 - 17:00 hod
    pondělí   -   zavřeno

    vstupné:
    • dospělí   ... 20 Kč
    • děti do 15 let   ... 10 Kč
    Oficiální stránky hornický skanzenu - Zlatorudné mlýny
    Zlatorudné mlýny - turistické informace
    Hornický skanzen u Zlatých Hor
    Fotografie Zlatorudných mlýnů

    Naučná stezka "Údolí ztracených štol"

    V současné době je v romantickém údolí Olešnice zbudována NS "Údolí ztracených štol". Naučná stezka v okolí Zlatorudných mlýnů Vás seznámí o původu a způsobu zpracování zlata. Nahlédnete na místa, kde středověcí kovkopové razili šachty do skal. Naučná stezka Vás také přivede i k místu, "kde voda teče do kopce". Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů. A snad se Vám podaří spatřit i bájného pastýře. Ten občas sestupuje z rejvízských hvozdů, aby obhlédl, zdali člověk nakládá s přírodou uvážlivě.

      Zlatorudné mlýny 
    Sruby v údolí ztracených štol 

    Klikněte pro zvětšení
    Mapka naučné stezky

    Naučné stezka "Údolí ztracených štol"
    Fotografie z okolí naučné stezky
    Naučné stezka v údolí říčky Olešnice


    Tato etapa do oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku byla zpracována s větší podrobností. KČT Fénix zde v příštím roce 2008 chystá týdenní akci "LETNÍ SETKÁNÍ V JESENÍKÁCH 2008". Podrobnosti o této akci získáte již na letním "Putování ČR na kole i pěšky".